kWh je zkratka pro kilowatthodinu. Jedná se o jednotku elektrické energie, která se používá k měření spotřeby elektrické energie.

Kilowatthodina je definována jako množství energie, které je spotřebováno, když elektrický spotřebič s výkonem jednoho kilowattu (1 kW) pracuje po dobu jedné hodiny (1 hodina). Například, pokud má spotřebič s výkonem 1 kW pracovat po dobu 2 hodin, spotřebovává energii ve výši 2 kilowatthodin (2 kWh).

kWh je běžně používanou jednotkou pro fakturaci elektrické energie spotřebované domácnostmi, průmyslem a dalšími uživateli elektrické sítě. Elektrické společnosti uvádějí spotřebu elektrické energie ve formě kWh na měřičích elektřiny, které jsou instalovány v domácnostech a firmách.

Je důležité rozlišovat mezi kilowatty (kW) a kilowatthodinami (kWh). Kilowatt (kW) je jednotka výkonu, zatímco kilowatthodina (kWh) je jednotka spotřeby energie nebo množství elektrické energie, která byla spotřebována za určitou dobu.

Silová elektřina je termín, který se často používá pro označení elektrické energie, která je určena pro pohon silových zařízení a strojů. Jedná se o elektrickou energii, která je využívána pro pohánění elektrických motorů a výkonových zařízení, které vyžadují vysoký výkon.

Silová elektřina se obvykle používá ve velkém průmyslu, dopravě (například pro pohon elektrických vlaků nebo tramvají) a v jiných aplikacích, které vyžadují silný a spolehlivý pohon. Je charakterizována vysokým napětím a proudem, které jsou potřebné pro zvládnutí vysokých pracovních zátěží a výkonů.

Pro přenos a distribuci silové elektřiny se používají speciální vedení a transformátory, které umožňují zvýšení nebo snížení napětí na odpovídající úrovně pro konkrétní aplikace. Silová elektřina se vyrábí v elektrárnách různými způsoby, včetně tepelných elektráren, jaderných elektráren, vodních elektráren a obnovitelných zdrojů energie.

V protikladu k silové elektřině se používá termín „slaboproudá elektřina“, který se týká nižších napětí a proudů, které se používají pro přenos informací a provoz elektronických zařízení, jako jsou počítače, telekomunikační zařízení a elektronika v domácnostech.

Tepelné čerpadlo je zařízení, které přenáší teplo z jednoho místa na jiné pomocí principu tepelného přenosu. Jeho hlavním úkolem je přenášet teplo z místa s nižší teplotou (zdroj tepla, například země, voda nebo vzduch) do místa s vyšší teplotou (ohřevný systém, jako je vytápění nebo ohřev teplé vody).

Tepelná čerpadla využívají principu termodynamiky a cyklu chlazení, který zahrnuje stlačování a expanzi pracovního média (nejčastěji se jedná o chladivo), čímž se dosahuje přenosu tepla. Tepelné čerpadlo odebírá teplo ze zdroje tepla, zvyšuje jeho teplotu a předává ho ohřevnému systému.

Existují různé druhy tepelných čerpadel, včetně vzduch-vzduch, vzduch-voda, voda-voda a země-voda. Vzduch-vzduch tepelná čerpadla odebírají teplo z okolního vzduchu a ohřívají vzduch pro vytápění. Vzduch-voda tepelná čerpadla odebírají teplo z venkovního vzduchu a předávají ho do systému vytápění vody, například podlahového vytápění. Voda-voda tepelná čerpadla využívají tepelnou energii ze studené vody (například z jezera nebo studny) a předávají ji do ohřevného systému. Země-voda tepelná čerpadla využívají teplo země pomocí zemního výměníku, který je založen na zásobě tepelné energie v zemi.

Tepelná čerpadla jsou ekologicky šetrnou alternativou k tradičním topným systémům, protože využívají obnovitelné zdroje energie a mohou být energeticky účinná. Mohou také poskytovat chlazení v letních měsících, pokud jsou vybavena chladicím cyklem.

kWp je zkratka pro kilowatty peak a představuje jednotku výkonu fotovoltaického systému. Udává maximální výkon, který může fotovoltaický systém dosáhnout za optimálních podmínek.

Výkon fotovoltaického systému je ovlivněn několika faktory, jako je intenzita slunečního záření, účinnost fotovoltaických článků a teplota. Hodnota kWp udává maximální potenciální výkon systému a slouží k porovnávání a dimenzování fotovoltaických systémů.

Například, pokud fotovoltaický systém má hodnotu 5 kWp, znamená to, že za optimálních podmínek by měl být schopen dosáhnout maximálního výkonu 5 kilowattů. Je důležité si uvědomit, že skutečný výkon systému se může lišit v závislosti na reálných podmínkách prostředí, jako je stínění, sklon a orientace panelů a další faktory.

Fotovoltaika je technologie, která přeměňuje sluneční záření přímo na elektrickou energii pomocí fotovoltaických článků. Tyto články, obvykle vyrobené z křemíku nebo jiných polovodičových materiálů, absorbují světlo a generují elektrický proud.

Fotovoltaické panely, které jsou složeny z mnoha fotovoltaických článků, jsou instalovány na střechy budov, pozemky nebo další vhodné plochy. Když sluneční záření dopadá na panely, fotovoltaické články ho přeměňují na stejnosměrný elektrický proud. Tento proud je pak převeden na střídavý proud a může být využit pro napájení elektrických spotřebičů, osvětlení a dalších elektrických zařízení.

Fotovoltaická energie je považována za obnovitelný zdroj energie, protože je získávána ze slunečního záření, které je dostupné téměř všude. Fotovoltaické systémy jsou ekologicky šetrné, protože při výrobě elektrické energie z fotovoltaických panelů nevznikají emise skleníkových plynů ani jiných škodlivých látek.

Fotovoltaika je využívána nejen v malém měřítku pro napájení jednotlivých domácností, ale také ve velkém měřítku v solárních elektrárnách, které generují elektrickou energii pro města nebo rozsáhlé oblasti.

Elektrická energie je energie ve formě elektrického proudu a elektrického napětí. Je pro svou čistotu, univerzálnost, možnost přenosu na dálku a snadný rozvod nejužívanější sekundární energií. Její podstatou je tok volných elektronů při vodivém spojení míst s rozdílným elektrickým potenciálem.